Ve druhém lednovém týdnu jsme vyrazili na nákupy do Brna. Zoufale potřebujeme novou sedačku, na tu stávající se tak nějak nevejdeme (a bude hůř!). Objeli jsme snad všechny obchody s nábytkem, bohužel každá sedačka, která se nám líbí je vždy o 3-5 cm větší, než se nám vejde do výklenku v obýváku. Už jsem si říkala, jestli nebude jednodušší vybourat kousek zdi, než najít vhodnou sedačku...

Nevynechali jsme ani TESCO, kde jsem doufala ve slevy kojeneckého zboží :-) Částečně se zadařilo, ale opravdu jen částečně, na Emu jsme nakoupili daleko lépe. Bohužel většinu jejího novorozeneckého oblečení jsem už poslala dál. Jakmile jsem měla dvě plné tašky dupaček a overalů, byla jsem hned klidnější. Tentokrát ještě stále nemám nic nachystaného a upřímně řečeno, člověk neví dne ani hodiny, že :-)

Kartička s journalingem je komplet vytištěna na tiskárně na bílé čtvrtce, jsem maximálně spokojená. Budu muset praktikovat častěji. Stáhla jsem si dnes jeden super český font na nadpisy, těším se, až ho vyzkouším. Je to ten s názvem STAMP. A ještě tady - HVD PEACE.

Dobrá rada nad zlato - neskladujte doma razítka moc dlouho nepoužitá :-))) Rámeček s kinofilmem mám na jednom hodně starém archu razítek od Hero Arts. Pořídila jsem si ho snad dva tři roky zpátky a ještě nepoužila. Bohužel razítko tak pevně přilnulo k podkladové fólii, že skoro nešlo sloupnout. Nakonec se mi to podařilo, ale kousek razítka se mi utrhnul :-( Než celé letělo do koše, zkusila jsem ho otisknout s tím, že to kdyžtak domaluju černým gelovým perem... a jak jsem tak na to koukala, zjistila jsem, že je to vlastně ok :-) Prostě vintage kinofilm... Ono to vypadá, že to tak patří :-) Dokonce s odstupem asi 30ti minut od nehody se mi to líbí víc než originál :-)

Nicméně teda ty fotky, to je děs... Hotové stránky vypadají skvěle, ale jak to vyfotím, kvalita rapidně klesá o 50%. Já už nevím, jak fotit, kde fotit... a to nemám úplně nejhorší foťák :-( Dala bych si to jako předsevzetí na tento rok - naučit se líp fotit. Ale obávám se, že jsem si to předsevzala už loni a efekt je nulový. Ale nevzdám to! Album každopádně vezmu s sebou na nějaký další sraz, abyste viděly, že ve skutečnosti to všechno vypadá mnohem líp.

Ohledně úpravy fotek se mi ještě velice osvědčila jedna metoda. Veškeré fotky stahuji do souhrnné složky, kde je mám zařazené hezky podle data a na každý rok mám složku zvlášť. Fotky do tohoto projektu si KOPÍRUJI do jiné složky - PROJECT LIFE, kterou mám rozdělenou do podsložek podle jednotlivých týdnů. Vím, že když je budu upravovat, ořezávat, zmenšovat, nabo mazat, mám je zálohované a když se něco nepovede, mohu se vrátit k originálu. Stejně tak když některé fotky upravuji do černobílé podoby, také si nechávám v záloze i originál. Fotky z těchto podsložek se mi mnohem jednodušeji připravují k tisku a i rozvržení fotek na stránce (a z toho vyplývající velikost fotek) se takto plánuje podstatně lépe.

Tip pro majitele foto-tiskárny CANON SELPHY:

Občas se mi stalo, že vytištěné fotky byly trochu useknuté, i když byly focené ve formátu, ve kterém tiskárna tiskne, tedy 3:2. Když jsem teď tiskla větší množství fotek v různých velikostech (používám většinou layout 2 nebo 4 obrázky na jeden arch), zjistila jsem jednu zajímavou věc. V každém layoutu je totiž lepší jiný poměr stran. Když jsem tedy předem věděla, jak velkou fotku chci (jestli poloviční nebo čtvrtinovou velikost), rovnou jsem si ji v editoru ořízla. Výsledky byly mnohem lepší.

• 1 fotka na arch - velikost fotky 15 x 10 cm - správný poměr 3:2
• 2 fotky na arch - velikost fotky 10 x 7,5 cm - správný poměr 4:3
• 4 fotky na arch - velikost fotky 7,5 x 5 cm - správný poměr 3:2
• 8 fotek na arch - velikost fotky 5 x 3,5 cm - správný poměr 4:3
• poměr 4:3 sice neodpovídá přesně velikosti výsledné fotografie, ale je jí mnohem blíž než poměr stran 3:2